Blog

PANANTUKAN

PANANTUKAN – TROCHU JINÝ BOX

– Jedno z nejučinnějších bojových umění. Jedná se o velice účinnou sebeobranu a velice efektivné techniky.

Box má u nás velmi bohatou historii a zná jej naprosto každý. V dávných dobách plnil úlohu bojového umění, které zahrnovalo i různé zápasnické techniky, ale dnes jej vnímáme především jako kontaktní sport, ve kterém se používá ochranné vybavení /od r.1867/. Svou jednoduchostí, propracovaným tréninkem a soutěžemi je stále populárnější i pro lidi, kteří se chtějí dostat do kondice. Na začátku třetího tisíciletí dochází v bojových uměních k určitému obrození a větší část lidí začíná znovu přijímat box i jako nedílnou součást plno kontaktní přípravy pro sebeobranu. Mnohem přístupnější se stávají také tréninky Kickboxu, Thaiboxu a MMA, kde se naučí další kopací, úderové a zápasnické techniky. Přestože použitelnost těchto stylů při sebeobraně nebo pouličních bojích patří k těm nejvyšším, pořád se jedná o pravidly řízený sport, který sebou přináší určité návyky. Moderní sebeobranné systémy s tímto problémem počítají a tak nabízejí určité varianty pouličního boxu. Inspirací těmto systémům jsou často filipínská bojová umění dále FMA, o kterých jste nikdy neslyšeli a možná ani neuslyšíte. Originálním stylem neozbrojeného boje je Pangamot, Pangamut a velmi často se používá i Mano Mano, Mano y Mano, Arnis de mano, Cadena de mano, Corto Cadena atd…

Sikaran nebo Pananjakman (kopy), Dumog (zápas) ale tím kdo nejvíce inspiroval je filipínský box jménem Panantukan, Panuntukan, Panununtukan, Suntukan.

 

Západ vs Východ

Prvním, kdo se setkal s FMA beze zbraně, byli pravděpodobně Španělé /16.st/, ale dodnes téměř neexistují žádné písemné dokumenty, které by zachytily nějaké vzájemné vlivy. Historie Panantukanu začíná na začátku minulého století, kdy na Filipínách pobývali američtí vojáci, kteří při výcviku používali techniky západního boxu. Místní si tento sport velmi oblíbili a dnes v něm patří mezi nejlepší na světě např. Manny Pacquiao. Ale pozornosti vojáků zase neunikl filipínský způsob boje, který byl zaměřen především na řezné zbraně (mačety, nože atd…) Tento styl vyžadoval větší práci nohou, úhyby tělem a aktivnější blokování pomocí odvádění ne/ozbrojené ruky. Zbraně měly značný vliv na neozbrojený boj a ten následně inspiroval západní boxery, jejichž technický repertoár byl mnohem omezenější. Do jaké míry je dnešní západní box ovlivněn tím filipínským je předmětem diskuse, ale určitý vliv je prokázaný. Koluje také historka, jak Muhammad Ali, při svém pobytu na Filipínách, vyzkoušel Eskrimu u Gabriel „Flash“ Elorde, který byl velmi populární na ostrově Negros vznik Modern Arnis a Pekiti Tirsia. Právě nezapomenutelný styl Aliho boje je přičítán Elordovi, ale dnes už je velmi těžké to prokázat.

 

Guro Ted LucayLucay

Na Filipínách se můžete setkat s různými názvy neozbrojeného boje, ale Panantukan mezi ně nepatří. Přestože je jeho základ filipínský, vznikl pravděpodobně v USA. Vznik Panantukanu se nejčastěji přisuzuje Guro Ted LucayLucay, jehož otec byl výborný boxer a ovládal i FMA. Ted žil a cvičil na Hawaii / Serrada eskrima, Giron eskrima, Villabralle Kali,Karate, ale po nějakém čase se přestěhoval do Los Angeles, kde se setkal s Guro Danem Inosantem. V jeho akademii se stal jedním z prvních vyškolených instruktorů v Kali a Jeet Kune Do. Guro Ted nesouhlasil se strukturováním Jeet Kune Do a sbíráním technik. Snažil se o zjednodušení výuky a tak následně založil svou asociaci Kali/JKD, kde učil méně tradičně, ale o to více funkčně. V té době se Panantukan začne objevovat ve výuce v Inosanto akademii. V r. 1996 Ted umírá na astma ve věku pouhých 50let.

 

Guro Dan Inosanto

Dan Inosanto je od 70. let min. st. v USA známý, jako student legendárního Bruce Lee a propagátor jeho Jeet Kune Do/ Jun Fan Kung Fu. Časem se z něj stal také uznávaný mistr FMA, které měly velký vliv na jeho výuku JKD/JF. Nejenže ovlivnil Bruce Lee při jeho tvoření Jun Fan KF, ale Panantukan se stal hlavní složkou v systému Kali/JKD. Guro Dan Inosanto je dnes ikonou v bojových uměních a on i jeho následovníci např. Ron Balicky, Bob Breen, Rick Faye atd…rozšířili Panantukan do celého světa.

 

Panantukan ve světě

Rozvoj Panantukanu byl v začátcích úzce spojen s Inosanto Kali/JKD, které studovalo stále více zájemců z různých kontinentů. Kali/JKD patří mezi nejznámější styly, které rozšířili výuku FMA po světě. Část instruktorů potom přešla na studium dalších stylů Kali-Arnis-Eskrima a naopak představitelé FMA organizací objevovali techniky Kali/JKD a především Panantukanu, který byl vhodný pro nácvik na lapách nebo sparingu s boxerkami. Typickým příkladem jsou německé organizace FMA např.IKAEF, DAV které působí i v ČR, a většina jejich hlavních představitelů jsou mimo jiné i instruktory Kali/JKD nebo s nimi trénovali. V poslední době se u nás můžeme setkat také s Peterem Weckaufem z Rakouska, který vyučuje svou verzi Panantukanu a jde opět o instruktora Kali/JKD a Doce Pares Eskrima. U nás v ČR je Panantukan, nebo jeho částečná verze, součástí výuky v několika klubech.

 

Vývoj Panantukanu

Napsat přesně co je a co není Panantukan je velmi obtížné, protože každý mistr nebo instruktor do něj vkládá své zkušenosti, jak je obvyklé u většiny FMA stylů, a tím se podílí na jeho vývoji. Na začátku se zcela určitě jednalo o propojení filipínského Pangamot a západního boxu. V klubech, které se řídili filosofií Jeet Kune Do se cvičily různé styly a bojové sporty tak, aby bojovníci byli co nejvíce univerzální. Postupně se Panantukan mísil s technikami Silatu, Thajského boxu, JiuJitsu, Kenpo, Sambo a dalších stylů. V osnovách JKD se vedle Panantukanu učil i Wing Chun, který v šedesátých letech proslavil Bruce Lee. Zvláště WCH trapping se velmi často učí, jako součást Panantukanu v Kali/JKD, ale u škol FMA jej nenajdete. Pangamot obsahuje techniky trappingu, takže není třeba jej nahrazovat jiným a navíc má přímou návaznost na použití řezných zbraní a svým pohybem více splyne s technikami boxu. Paradoxně Panantukan začal ovlivňovat některé školy WCH, které se inspirovaly ve snadnějším přechodu k boxu, nácviku na lapy a sparingu s rukavicemi. Přes všechny výhody je Panantukan přebíjen moderním marketingem a nabídkou nepřeberného množství stylů a bojových sportů. Díky nadšencům, kteří jej opětovně objevují, se navrací ke svým kořenům a jeho výuka se zjednodušuje a omezuje na již dříve ověřené techniky.

 

Techniky stínový box

Základní údery se provádí do vzduchu bez partnera. Na rozdíl od klasického boxu je kladen větší důraz na změny střehu a práci nohou. Pohyb obsahuje velkou škálu úkroků dopředu-dozadu, doleva-doprava, diagonálně, podle vzorů V, A nebo uzavřených trojúhelníků atd. Každý by měl být schopen provádět údery nezávisle na krocích, ale být stále stabilní. Postupně se nabalují další techniky včetně píchání prsty nebo trhání.

 

Trénink na lapách

FMA z velké části nepoužívá údery pěstí z důvodu možného zranění, ale nelze dokázat, zda byly tyto techniky převzaté nebo již existovaly v některých stylech. V současnosti obsahuje úderový repertoár Panantukanu klasické Kickbox-Thaibox techniky např. jab, cross-punch, hook, uppercut, overcut atd… Které se procvičují na lapách formou semaforu. Začíná se od jednotlivých úderů až k různým kombinacím /např. Jab + Cross + Hook atd., některé školy mají seznam až třiceti předepsaných kombinací. Postupně se přidávají další údery např. backfist, seky, kladiva, lokty, hlavičky, gunting a kopy na spodní pásmo např. low kick, front kick, sipa, knee. Partner, který drží lapy, nastavuje nejdříve pasivně a posléze s nimi provádí údery nebo tlačí. Cvičící je nucen měnit vzdálenost, uhýbat bobing, weaving, ducking, slipping atd… a blokovat catch, cover, parry. Složitější trénink může obsahovat kombinace úderů a kopů s přechodem do klinče nebo na zem, kde následují další kombinace. Kromě lap jsou využívány i boxovací pytle a různé druhy panáků ze dřeva nebo jiných materiálů.

 

Sparing

Při sparingu se z velké části používají chrániče boxerské rukavice 10oz nebo MMA. Začíná se nejdříve drily, kde si každý osvojí základní Kickbox-Thaibox úderové a blokovací techniky. Od drilů se přechází k složitějším kombinacím, v kterých si partneři několikrát vymění role a postupně přechází do volného sparingu. Od začátku se klade důraz na pohyb, vzdálenost, úhyby, práci s různými úhly, aby došlo k minimálnímu kontaktu se soupeřem. Nesmíme zapomenout, že Panantukan vychází z boje se zbraněmi např. nožem a proto je nutné snažit se dodržet pravidlo „zasáhnout, ale nebýt zasažen“. Proto se také moc nepoužívá klasický cover up, kdy se boxer zabalí a chrání si hlavu, ale ruce aktivně blokují. Během domluveného sparingu se přidávají různé vstupy, zachycení, jednoduché podmety a strhy na zem.

 

Sebeobrana

Jestliže kickbox je to, co Panantukan částečně odlišuje od FMA, tak Gunting odlišuje Panantukan od kickboxu. Typickým znakem je atakování soupeřových končetin. Lokty se drtí klouby na rukou, prolamují se lokty, atakuje biceps nebo rameno. Pěstí se zasahuje zápěstí, předloktí, biceps nebo triceps. Vše má přímou návaznost na boj s nožem. Následuje široký repertoár úderových facky, píchání, drásání, hlavičky atd…kopacích nízké kopy, podmety, příšlapy a zápasnických technik vychylování, klinč, strhy, manipulace, podmety, páčení. Zasahují se oči, krční jamka, solar, slabiny, genitálie a jiná citlivá místa. Při střehu si ruce kryjí bradu a žebra, ale častěji se používá i držení více nahoře, jak to můžete vidět v např. MMA, MT. Blokování odvádí energii úderů /parry/ nebo manipuluje scoop, palusut – svádění energie po kružnici a snaží se vyvést soupeře z rovnováhy. V posledních 20 letech se objevily různé druhy cover bloků chránících hlavu, ale většinou mají vystrčený loket, který hned nebo po bloku zasahuje soupeře. Kromě lokte lze útočit i pomocí kladivového úderu, který může být umocněn nějakou skrytou zbraní. Při trappingu se student učí zachytávat soupeře nebo naopak obcházet jeho chycení. Další techniky se dají přizpůsobit pro sebeobranu u zdi, vsedě, proti škrcení atd. Nácvik reflexů a senzitivity se provádí v tradičním drilu Hubud Lubud, který je složen z jednoduchého způsobu blokování a navazuje na něj velké množství technik, které se provádějí automaticky.

 

Zbraně

Cvičením technik Panantukanu se učíte chápat i boj s nožem, přenášet principy na mačetu nebo tyče. Podobně i studenti FMA mají snadnější přechod na box díky technikám se zbraněmi. Velmi často se používají i improvizované zbraně /např. propiska, kubotan, klíče, kniha atd./. Právem se tak říká Panantukanu “ dirty boxing, street boxing“ atd.

 

Zvláštnosti

Ve FMA je velmi důležitý rytmus, který vychází z kmenové hry na bubny nebo skořápky zavěšené na těle tanečníka. Obránce využívá svých schopností a snaží se narušit rytmus soupeřova útoku a zároveň využít své tempo, které náhodně mění, k ničivému protiútoku. Laikovi se může zdát, že sleduje jakési plácání, ale obránce tak může vyvinout až neuvěřitelnou rychlost. „Flow“ je velmi často zmiňované slovo, které označuje velmi rychlé a plynulé přecházení od jedné techniky ke druhé. Obránce může bleskově zasahovat soupeře kteroukoli částí těla pod různými úhly, souběžně vychylovat nebo odvádět pozornost lehkými údery, zamykat, uhýbat, manipulovat, tlačit, podmetat a tím vším ho totálně dezorientovat.

 

Závěr

Panantukan je bojové umění, které umí smazat hranici mezi moderními bojovými sporty, pouliční sebeobranou a bojem se zbraněmi. Byl vytvořen pro snadnější pochopení FMA v západních zemích, kde je box stále srozumitelnější než východní filosofie, přijatelnější pro naše silná těla a přitom dovedl čelit ozbrojenému útoku nebo naučil studenta používat jednoduché zbraně bez dlouhého studia stylů k tomu určených. Jeho strategie a techniky se šíří napříč celou bojovou scénou jako vlna, o které nikdo neví, odkud přišla.

 

10.07.2016